Palác Akropolis - Rozhovory
Existenci současného Paláce Akropolis lze bez nadsázky označit za zázrak. Z rohového domu v Kubelíkově ulici číslo 27 dnes mohla být jen další z mnoha šedivých ikon novodobé podnikatelské éry, jakýsi standardizovaný prostor pro realizaci takzvaných služeb nebo všelidové zábavy pochybné kvality. Palác Akropolis, coby prostor ryze kulturní, měl od počátku devadesátých let namále téměř denně. Důvodem byla absolutní nezkušenost s podnikáním většiny členů Žižkovské divadelní a hudební agentury, která Akropoli zakoupila počátkem devadesátých let a počala jej spravovat, za pomoci Nadace Pražská pětka. Několik undergroundových hudebníků společně s jedním filmovým režisérem se mělo ze dne na den proměnit v tým zodpovědných stavbyvedoucích, restauratérů, úředníků a manažerů. Neproměnilo. Právě jejich nezkušenost a jistá dávka tvůrčího šílenství způsobila, že byl stvořen unikátní evropský kulturní prostor. Nebýt vizionářů Vorla a Klímy, neúnavného dříče a pragmatika Raušera, kouzelníka barev a tvarů Skály, zkušeného programového mága Schmidtmajera a nakonec i terapeutického podnikatele Hurdy, byl by dnes Akr, Akro nebo Akráč nejspíše mrtvý. Aniž by si to navzájem uvědomovali, všichni otcové Akropole byli a jsou jednou jedinou bytostí, která se sama se sebou rvala a sama se sebou i v sobě nedokázala mnohdy vydržet. Svou vizi nakonec ovšem zhmotnila. Nikdo jiný Palác Akropolis po půl století neobjevil, nezachránil, nerozpohyboval, ne(z)resuscitoval, neotevřel a nenaplnil obsahem, který bývá s chutí tak často konzumován. Proto má každý z otců Akropole ve svých vzpomínkách pravdu, ačkoli to na první pohled nemusí být zřejmé. Kniha „Palác Akropolis - rozhovory“ ukazuje na pozadí sedmi rozhovorů s těmi, kteří Akropoli vrátili nový život, bolestivou a složitou cestu k současné podobě kultovního žižkovského paláce, v němž každoročně vystupují špičky světové hudební scény.
Knihu PALÁC AKROPOLIS - ROZHOVORY si můžete objednat zde