Tlaky na odvolání šéfa záchranky sílí, dokládá to kniha plná kritiky
Veronika Syrová, MF Dnes, 14.3.2002
Praha - Tlaky na odvolání ředitele pražské záchranky Zdeňka Schwarze ze strany bývalých zaměstnanců sílí. Kritiku Schwarzova vedení nyní podpořila právě vydaná kniha “Černá záchranka”. Její autor Jeroným Janíček chce spolu s Občanským sdružením nezávislých publicistů Logos zamezit Schwarzovu dalšímu působení ve funkci a obviňuje ho stejně jako jeho náměstka Jaroslava Valáška mimo jiné i ze šikany. Janíček uvádí, že se začal o tuto problematiku zajímat na základě informací jednoho z bývalých lékařů záchranky. Právě to považuje Schwarz za pokračování cílené kampaně proti němu a je připraven se po poradě s právníky náležitě bránit. “Obsah knihy je zkreslený, plný účelových argumentací a já jsem schopen dokázat, že informace nejsou pravdivé. Za vším stojí bývalý ředitel a zaměstnanci, kteří se mi snaží uškodit již delší dobu,” prohlásil Schwarz. Právě od bývalých zaměstnanců a dalších lidí zaujatých proti Schwarzovi v této kauze Janíček také získal statisícové finanční prostředky na vydání knihy a osobní ochranu. “Konkrétní lidi ani sumu nemohu prozradit, protože by to těm dotyčným mohlo uškodit. Peníze však jsou pouze půjčkou a hodlám je vrátit,” tvrdí Janíček. Za Schwarzem ale stojí například i náměstek primátora Otto Kechner. “Poprvé ve svém životě jsem se setkal s vyloženou lží,” vyjádřil se k obsahu knihy. Janíček si však stojí za svým. “Nyní budou následovat osobní setkání s primátorem, náměstkem ministra zdravotnictví a dalšími politiky. Jsem jim připraven předložit různá fakta a dál bojovat za odvolání vedení pražské záchranné služby,” prohlásil.
Kniha o pražské záchranné službě by mohla být zdrojem probémů
ČTK – 18.3. 2002
Kniha o pražské záchranné službě “Černá záchranka” by mohla stát náměstka pražského primátora Ottu Kechnera funkci.
“Kdyby městská rada hlasovala o funkci ředitele záchranky Zdeňka Schwarze, spojil bych to s hlasováním o svém místě náměstka a člena rady,” řekl dnes Kechner novinářům v reakci na tvrzení uvedená v knize. Její autor Jeroným Janíček předkládá čtenářům příběhy, v nichž hlavní roli má Schwarz a jeho údajná selhání ve funkci. V předmluvě se netají tím, že mu jde o cílenou likvidaci ředitele a o štvavou kampaň proti němu. Chce dokázat, že pod Schwarzovým vedením úroveň záchranky klesá a ředitel nehospodaří dobře.
Kechner, který je za oblast zdravotnictví zodpovědný, zdůraznil, že záchranná služba je stále dobrou součástí systému přednemocniční neodkladné péče ve metropoli. Schwarz novinářům řekl, že má dokumenty, jimiž může vyvrátit autorova tvrzení. Touto knihou se cítí být pošpiněn a poškozen. Zkušenosti s osudy několika trestních oznámení, která již dříve podal, ho však vedou k tomu, že zatím žalobu na ochranu osobnosti nepovažuje za nutnou a radí se s advokátem o dalším postupu. Janíček na tiskové konferenci upozornil, že pražské sanitky přijíždějí k pacientům později i proto, že nepředají případy z území u hranic města sanitkám sousedních okresů.
Zatímco pražští záchranáři přijedou za osm minut, místní by tam byli za dvě. Schwarz odvětil, že on ručí za region a že v hraničních oblastech záchranky spolupracují. Podle ředitele kritika knihy vychází z komplexní neznalosti problematiky, autor prý dostal záměrně zúžené informace od Schwarzových protivníků. Jedním z nich je i Schwarzův předchůdce ve funkci Pavol Getlík, který vedl pražské záchranáře do dubna 1996, než z vážných osobních důvodů požádal o uvolnění z funkce. Schwarz uvedl, že za Getlíka ubylo převozů pacientů. Pro převoz nebožtíků ze zahraničí a inkubátorů s novorozenci pořídil Getlík v Německu vozy za pět miliónů korun. Pak převozy zrušil jako prodělečné a dodnes je jako výnosné provozuje soukromá firma.
O lidech, sviních a Černé záchrance
Jeroným Janíček, Nový prostor, 2003
“Co více čekat od redaktora, který pracuje na zakázku a za peníze s cílem mě znemožnit! Jak sám přiznává, jde o mou likvidaci a odstranění z pozice ředitele Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy…tvrdí, že není objektivní vůči mé osobě. Z textu je však jasně patrné, že objektivní není k nikomu, kromě svých chlebodárců a těch, pro které celou kampaň dělá.”
Ředitel pražské záchranky MUDr. Zdeněk Schwarz takto zhodnotil mnohaměsíční investigativní snažení Občanského sdružení nezávislých publicistů Logos. Úryvek z rozsáhlého materiálu pocházejícího z pera ředitele metropolitních záchranářů je jen chabou obranou proti nezpochybnitelným faktům, které jsme pracně shromažďovali po mnoho měsíců. MUDr. Zdeněk Schwarz křivě vypovídal u soudu, nesplnil minimálně jednu z podmínek výběrového řízení na post ředitele Zdravotnické záchranné služby Praha, šikanoval své zaměstnance, zrušil klinické zázemí pro pracovníky pražské záchranky na Urgentním příjmu FN Motol, nesplnil povinnosti lékaře záchranné služby při pomoci zraněnému člověku, hrubým způsobem pomluvil bývalého ředitele Územního střediska záchranné služby Praha. Připadá Vám to málo na odvolání jednoho ředitele? Tak tedy: Prokazatelně řekl o lidech, že “jsou to svině a je třeba si na ně dávat pozor”. Stále nic? MUDr. Schwarz neřešil adekvátním způsobem alarmující situaci pacientů, kteří se ocitnou v ohrožení života na hranicích Prahy. A tak vznikla kniha Černá záchranka, která na “vteřinu” zahýbala světem regionálních médií. Kniha, do níž jsem vložil půl roku života. Publikace, která není ničím jiným než investigativní komentovanou reportáží o aroganci moci, mediální cenzuře a lékařských i manažerských pochybeních MUDr. Schwarze. Někteří lékaři ji přijali jako souhrn skutečností, jenž jim nejsou neznámé. Jiní na mne, coby autora, pohlíželi jako na nájemného vraha. Nejvíce prý knize ublížila symbolická pasáž pojednávající o tom, že reportáž je psána “na objednávku”. Jen málokdo pochopil, že tím míním ryze metaforicky pojatou objednávku mnoha set tisíců lidí, žijících na území hlavního města. Mnozí laici oproti tomu vnímali silně aspekt financí, neboť jsem v publikaci naznačil, že nám někteří lidé finančně pomohli. Ovšem pomohli půjčkou. Nikdo občanskému sdružení dodnes nevěnoval ani haléř, ale právě aspekt peněz se stal mocnou zbraní v rukou oponentů z řad politiků i samotného ředitele pražské záchranky, ale i běžných kritiků. Bylo nutné zaplatit tisk knihy, osobní ochranu, provozní náklady. Milion korun a něco. To je předběžný mezisoučet. O energii vložené do pátrání, konspirativních schůzek, studia vyhlášek, seznamování se s medicínskými postupy a lékařskou etikou nemluvě. Ale finance byly, jsou a budou vždy na prvním místě v lidském mikrosvětě černobílého chápání souvislostí. Občanské sdružení Logos v současnosti musí velmi tvrdě hledat finanční zdroje v zahraničí, které by pokryly většinu nákladů, vložených do “Černé záchranky”. Nejvíce kniha zaujala pražské záchranaře. Právě od několika anonymních zaměstnanců pražské záchranky se mi dostalo největšího poděkování za existenci publikace. Bohužel zřizovatel pražské záchranky, Magistrát hlavního města Prahy, nechtěl o pochybeních MUDr. Zdeňka Schwarze ani slyšet. Staronový pojem vykopl dveře pražského magistrátu: Štvavá kampaň.
JÁ NA BRÁCHU, BRÁCHA NA MĚ
“Při přečtení knihy pana Janíčka jsem se poprvé setkal s krystalickou lží” prohlásil v tisku náměstek pražského primátora Otto Kechner, který má problematiku záchranné služby na starosti. Právě Otto Kechner stojí pevně za ředitelem pražské záchranky. Nakonec kniha Černá záchranka a s ní spojená výzva k odstoupení ředitele MUDr. Schwarze, dohnala Kechnera k lacinému politickému triku. Spojil případné hlasování o odstoupení ředitele pražské záchranky se svým setrváním ve funkci náměstka. Občanské sdružení Logos tedy vyzvalo Magistrát, aby hlasoval také o odstoupení příslušného náměstka. Nic. Následovaly další veřejně publikované výzvy. Nic. S výjimkou magistrátní tiskové konference, na níž vystoupil vedle Kechnera i Schwarz. Série lživých a překroucených výroků z úst těchto dvou “manažerů pražského zdravotnictví” znamenala byrokratickou tečku za celou kauzou. Nevzdali jsme se. Když média umlkla docela, nezbývalo, než si objednat celostránkovou inzerci v Respektu, abychom znovu seřadili získaná fakta a vyzvali Magistrát hlavního města Prahy k okamžitému řešení situace na pražské záchrance, neboť jsme již byli pevně přesvědčeni, že další setrvání MUDr. Schwarze ve funkci ředitele znamená pro občany a návštěvníky hlavního města potenciální ohrožení. Jaké? Minimálně v podobě klesající úrovně poskytované přednemocniční péče. “Na inzerát” odpověděl osobně pražský primátor Jan Kasl těmito slovy: Vážený pane Jeronýme Janíčku, přestaňte zneužívat média k placené dezinformační kampani proti Zdravotnické záchranné službě hlavního města Prahy. Donedávna jsem si Vás vážil jako slušného člověka a kvalitního redaktora Radia 1. Primátor Kasl si mě přestal vážit ve chvíli, kdy sám zklamal. Nedokázal MUDr. Schwarze obhájit ve funkci pravdivými argumenty. Zlobil se jen a jen sám na sebe.
OSAMĚLÍ BĚŽCI S ODLIŠNÝMI PASY
Jsou dva, ale “pod hladinou” jsou jich desítky. MUDr. Mareček a MUDr. Šašek. Oba spojuje minulost v podobě působení na pražské záchrance a rozděluje odlišné státní občanství. MUDr. Mareček, bežec s českým pasem, již léta neúnavně bojuje za nápravu žalostného stavu ve Zdravotnické záchranné službě hlavního města Prahy. Je zvyklý na dlouhé tratě a strach je pro něj téměř neznámým pojmem. Byl to právě MUDr. Mareček, kdo upozornil na možné trestné činy ředitele pražských záchranářů. Dodnes je vláčen ředitelem Schwarzem po soudech spolu se svými dalšími kolegy. Většinou za pomluvu a šíření poplašné zprávy. Nejnovějším justičním skvostem je žaloba ředitele pražských záchranářů na MUDr. Víta Marečka za nezaplacení telekomunikačních poplatků pražské záchrance ve výši zhruba dvou set korun českých. MUDr. Schwarz si na trestní oznámení a žaloby “potrpí”. Ani jeden spor dodnes nevyhrál, což mu nijak nebrání v “maniakálním stíhání nepřátelského okolí”. Na pražské záchrance už “nesmí” MUDr. Mareček pracovat pro svůj odlišný názor druhým rokem.
MUDr. Šašek má americký pas a vystupování gentlemana s bohatou kosmpolitní zkušeností. Jako jediný zareagoval na výzvu publikovanou v Respektu. Jeho profesní životopis je příliš dlouhý na to, aby se dal alespoň načrtnout. Každopádně disponuje Boards of Certification in Emergency Medicine, tedy kvalifikační zkouškou přesahující úroveň české druhé atestace v oboru Urgentní medicína a medicína katastrof. “Bezprostředně po nástupu do pracovního poměru (na pražskou záchranku - pozn. autora) mne nesmírně zarazil fakt, že naprosto nedošlo k jakémukoli mému formálnímu zaškolení či seznámení s odsouhlasenými léčebnými postupy. Cosi, co jsem díky dlouholeté zkušenosti a flexibilitě dokázal sice úspěšně zvládnout, ale co by pro méně zkušeného lékaře mohlo definitivně představovat problém a dokonce i závažně ohrozit péči o pacienta” vzpomíná MUDr. Šašek na svůj první kontakt s pražskou záchrankou v roce 2000. Kvůli své odborné i jazykové vybavenosti byl před dvěma lety spoluzodpovědný za lékařskou péči o účastníky podzimního zasedání Mezinárodního Měnového Fondu v Praze.”Byl jsem nesmírně nepříjemně překvapen faktem, že veškerá “předběžná příprava” spočívala v mém pozvání k jedné návštěvě Kongresového Centra přibližně čtrnáct dní před započetím celé akce. Během této návštěvy jsem zjistil, že skutečné umístění místností pro zdravotní péči návštěvníků Kongresového Centra je naprosto nevyhovující, že ani v nejmenším není odhadnut případný počet pacientů či povaha jejich onemocnění či zranění a že najatý střední zdravotnický personál v podstatě neovládá žádné cizí jazyky a že v podstatě nikdo z vedení Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy nemá naprosté ponětí o organizaci mezinárodní akce tohoto druhu” říká MUDr. Šašek a dodává “Na tento fakt jsem předem upozornil MUDr. Schwarze písemně, nicméně jeho, pro mě značně překvapivou reakcí, bylo tvrzení, že “o tom všem ví, a že jim to říkal”, aniž by přímo specifikoval komu či kdy”. V souvislosti s plánovaným zasedáním NATO tento rok v Praze se lze jedině modlit (velmi neotřelý postup v oblasti Urgentní medicíny a medicíny katastrof), aby se nikomu nic vážnějšího nestalo. Že došlo k poučení z chyb minulých? Že ředitel pražské záchranky vyvodil z měnového průšvihu řadu důsledků, znamenajích nápravu? Omyl. MUDr. Šašek k tomu dodává “Po skončení této akce mne dále zarazilo, že nikdy nedošlo k jejímu oficiálnímu vyhodnocení stran vedení Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy, nutnému k pokusu o případnou nápravu identifikovaných nedostatků při plánování další akce podobného rozsahu”. Za hazard s životy občanů hlavního města můžeme považovat přístup ředitele Schwarze k zacházení s čtrnácti špičkovými EKG přístroji v hodnotě přibližně čtrnácti milionů korun. MUDr. Šašek se zúčastnil instruktáže těchto velice chytrých přístrojů, umožňujících přenos EKG telefonním spojením z místa v terénu do nemocnic, přijímajících pacienta. Nikdy se ovšem nic podobného nezrealizovalo. “Došlo pouze k nesmírně povrchnímu školení v používání zmíněných přístrojů pro lékaře a k naprosto žádnému školení pro střední zdravotnické kádry, které ve skutečných situacích přístroje používaly. Byl jsem v následujících měsících několikrát svědkem situace, v níž se naprosto nevyškolený záchranář neúspěšně pokoušel natočit EKG záznam ke klinickému vyhodnocení bolesti na hrudi a tedy v potenciální situaci, kdy se rozhoduje o životě a smrti pacienta” shrnuje MUDr. Šašek svou zkušenost s poměry na pražské záchrance. Ve chvíli, kdy začal MUDr. Šašek překážet kvůli své “přílišné” odbornosti, začala další Schwarzova oblíbená hra. Šikana. “Byl jsem potrestán odebráním osobního ohodnocení po dobu tří měsíců za to, že jsem si nevyzvedl plynovou masku. Z tohoto a dalších pokusů o šikanu mé osoby jsem usoudil, že má další spolupráce se Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy je nejen neplodná, ale dokonce potenciálně ohrožující mou reputaci jako profesionála.” Mudr. Šašek dnes působí na prestižní Poliklinice Na Národní. Takhle přichází pražská záchranka o své nejlepší lékaře.
ZASTŘEL SI SVÉHO PROFESIONÁLA
Občanské sdružení nezávislých publicistů Logos se nevzdává ani v “osmém měsíci” svého boje, což znamená, že budeme i nadále usilovat o odvolání ředitele pražské záchranky MUDr. Schwarze. První pozitivní ohlasy na naši činnost lze přece jen vystopovat. Například v podobě dopisu od senátora Jana Rumla, v němž nám místopředseda senátu nepřímo vyjadřuje svou podporu. Hospodářská kriminálka z Prahy 10 se na náš podnět začíná zajímat o “přerozdělování financí” na pražské záchrance. Co je pro Logos zatím nejcennějším vítězstvím v této etapě investigativního snažení? Bod osm ze Zápisu z jednání ředitelů Okresních záchranných služeb Středočeského kraje z dubna letošního roku: “V médiích byla opakovaně uveřejněna kritika funkčnosti systému Letecké záchrannné služby a činnosti některých zdravotnických záchranných služeb ve Středočeském kraji. MUDr. Schwarz apeluje na lepší využívání Letecké záchranné služby a včasné předávání informací na Operační středisko Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (lepší zbytečný let, než nepřiletět vůbec)”. Bod tři ze stejného jednání zní přece jen smutněji: Kauza Jeroným Janíček. Doslova se v něm píše: “MUDr. Schwarz podal rámcovou informaci o této kauze a upozornil na rozšíření útoků i na oblast Středočeského kraje a činnosti zdravotnických záchranných služeb ve Středočeském kraji.” Být kauzou, domněle útočící na záchranky ve Středočeském kraji je přece jen zvláštní pocit. Zatím si ředitel Schwarz vědomě nepřipouští ani jedno ze svých pochybení. “Střílí dál své profesionály”. Jak? A kdo je tím skutečným profesionálem v oboru Urgentní medicína a medicína katastrof? Zřejmě nejobjektivnějším zhodnocením je odborné posouzení konkrétní práce lékaře. Je-li posuzující přítomen na místě zásahu, vidí přímo okolnosti zásahu, ale jeho hodnocení může být subjektivně více ovlivněno. Mnohem objektivnější je prohlídka záznamu zásahu, dokumentovaného profesionálním kameramanem. Záznam lze prohlížet opakovaně, hodnotit jej může více odborníků, ke svému zásahu se může vyjádřit i hodnocený lékař. Praxi dokumentace zásahů zavedl v Praze bývalý ředitel záchrannné služby Mudr. Ždichynec. Záhy po nástupu MUDr. Schwarze na post ředitele byl dokumentátor záchranné služby propuštěn.
Černá záchranka
Sloupky – Jana Doležalová, www.reflex.cz, 16. 2. 2005
Tak nazval v roce 2002 svoji knihu o pražské záchrance novinář Jeroným Janíček… Dva roky před tím, v lednu 2000, napsali lékaři záchranky do časopisu Záchranářský Pittbull článek o „poměrech na záchrance“. Bezmála po pěti letech od tohoto prvního počinu primátor hlavního města Prahy za účasti médií, a tím i veřejnosti, objevuje objevené. V pražské záchranné službě není vše v pořádku… Hlavním tématem problémů je dlouhodobá šikana zaměstnanců záchranné služby jejím ředitelem MUDr. Schwarzem (problémy jsou samozřejmě mnohostrannější). V roce 2001 jsem napsala do Reflexu článek Tunelovaná záchranka?, týkající se nesmyslného rušení Územního střediska záchranné služby Praha a převedení části jeho majetku právě na Zdravotnickou záchrannou službu Praha. Za tento text na mne její ředitel MUDr. Schwarz podal trestní oznámení, stejně tak, jako to učinil v případě lékařů-autorů článku, novináře Janíčka a mnoha dalších, kteří se o pražské záchrance pokusili podat zprávy. Na policejním okrsku jsem několikrát „podávala vysvětlení, tak často jak se MUDr. Schwarz proti ukončení řízení úporně odvolával (trestní oznámení nic nestojí, ani odvolání, stačí je jen sepsat). Za pět let téměř vzniklo „společenství zkorumpovaných schwarz-protivníků“, neboť MUDr. Schwarz tituloval jako zkorumpované všechny, kteří chtěli o poměrech na pražské záchrance promluvit. Ani tlak lékařů, ani mediální vlna však nebyla tak silná jako pozice MUDr. Schwarze. Až po dlouhých pěti letech konečně primátor Bém konstatuje: uvažuji o odvolání MUDr. Schwarze. Vítězství? Od roku 2000 pražskou záchranku opustilo mnoho kvalifikovaných doktorů. Resumé: Kdo brání své koryto a má konexe, může své pozice hájit I několik let, zatímco se zdravý rozum těžkopádně dere na světlo…
Šéf záchranky si jen vytváří pozitivní mediální obraz
MUDr. Vít Mareček, MF DNES, 24.5. 2005, Praha
Názor
Od samého počátku působení ve funkci ředitele zvolil MUDr. Schwarz standardní formy „likvidace“ kritiků z řad zaměstnanců zdravotnické záchranné služby hlavního města, a to jejich profesní likvidaci. Zpočátku přinutil provinilce opustit organizaci „dohodou“, následně pokud možno veřejně své odpůrce ocejchoval jako věčně nespokojené, nespolehlivé jedince, kteří organizaci rozhodně neprospívají.
Poprvé napsal polemicky o záchrance Reflex. S obsahem reportáže ředitel Schwarz zřejmě vnitřně hluboce nesouhlasil, a tak podal na autorku rovnou trestní oznámení. Povážlivou situaci uvnitř pražské záchranky začal v roce 2001 mapovat novinář Jeroným Janíček.
Vznikla publikace Černá záchranka. Schwarz nezaváhal a použil osvědčenou taktiku. Veřejně označil Janíčka za novináře pracujícího na zakázku a dezinterpretoval některé výroky z jeho knihy. V jednom z dopisů tehdejšímu primátorovi Kaslovi označil kritizujícího autora za duševně chorého.
Koncem léta roku 2004 upozornila Česká televize veřejnost na možnou existenci šikany a špatné hospodaření vedení pražské záchranné služby ve dvou reportážích. Redaktorka získala podporu redakce publicistiky ČT. Což nezabránilo řediteli Schwarzovi zkusit novinářku diskreditovat. Stěžoval si přímo generálnímu řediteli České televize. A narazil. Vedení České televize se nedalo zastrašit.
Taktika pomluv, lží, arogance a intrik se Schwarzovi poprvé nevyplatila. Téměř sto padesát podpisů pod peticí za jeho odvolání odeslanou v prosinci 2004 primátorovi hlavního města začalo signalizovat opravdový problém. Novináři se rozhodli adresně ptát na poměry na pražské záchrance.
Bylo nezbytné změnit taktiku. Paralelně s tím se na obrazovce komerční televize nejspíš šťastnou shodou okolností objevují v pravý čas pozitivně laděné zprávy o pražské záchrance. Nejmenovaná komerční televize přináší reportáž, ze které jednoznačně ředitel Schwarz vychází jako ten, který neustoupil nátlaku „dělnické třídy“ vedené odbory. Konečně moderní manažer žádaného západoevropského střihu. Úspěšně odolal líným a neschopným oponentům
vedeným odbory, hájícími staré, nejspíš „socialistické pořádky“.
Naposledy nám všem „napráskala“ opět nejmenovaná komerční televize báječné informace o báječném panu řediteli, který se tak nesmazatelně zařadil do galerie „našich“ výjimečných lidí s výjimečným soukromím. Co na tom, že MUDr. Schwarz v oboru, který reprezentuje významným postem ředitele naší největší zdravotnické záchranné služby, dosud nic výjimečného nepublikoval ani nepřednášel? Co na tom, že jej nezná nikdo z evropských, natož světových představitelů oboru urgentní medicína? Zato jsme se v Prásku dozvěděli, že umí hrát kulečník, že je potomkem Bedřicha Smetany, že se při svém náročném povolání odreagovává citlivým vnímáním výtvarného umění.
Takový člověk určitě nemůže být zlý. Takový člověk že by podřízené šikanoval? Navíc „tak trochu arogantní chlap“ a „tak trochu tvrďák se zajímavou vizáží“ přece nemůže být divákovi nesympatický. A nemělo by nám všem jít především o tohle?