Představy laiků o práci záchranné služby se v mnohém liší. Řada z nás si myslí, že se jedná o službu, která má moc odvrátit smrt. Že se kdesi na dně záchranářského kufru ukrývá injekce proti smrti, kterou lze v případě nejvyšší nouze použít. Ale kdo by takovou pomoc neočekával, když jde o život? Mýty, nepravdy a nepřesnosti, arogance a nadřazenost je zastoupena v hojné míře na obou stranách. Proč? Kde je chyba? Především ve vzájemné (ne)komunikaci.

Když někdo nebo něco schází

Nejrozšířenějším mýtem mezi laiky bývá přesvědčení, že u každého zásahu záchranné služby musí být přítomen lékař.Vysvětlovat přímo na místě, že posádka vozu rychlé zdravotnické pomoci dokáže pacientovi poskytnout dostatečně kvalifikovanou pomoc vzhledem k charakteru jeho onemocnění nebo zranění, a že se tak děje na základě diferencované péče, je poněkud pošetilé. A svým způsobem i nebezpečné. Každý z nás chce pro sebe logicky to nejlepší, což v okamžicích zdravotních obtíží znamená většinou pomoc lékaře. Jedná se o první moment, kdy se záchranáři mohou setkat nejen s nepochopením pacienta a jeho bezprostředního okolí, ale také s fenoménem agresivity. Bezmoc, jinými slovy frustrace z neschopnosti podat účinnou laickou první pomoc, může agresivitu ještě umocnit. Ve chvílích čekání na příjezd záchranky se postiženému člověku, vystavenému mnohdy nemalé bolesti a stresu, může měnit vnímání času. Minuta se dokáže přetavit do téměř neohraničeného časového úseku. Za předpokladu, že se do této krizové situace vmísí alkohol, nebo jiné návykové látky, může jedno jediné špatně zvolené slovo ze strany posádky zdravotnické záchranné služby, vyřčené v přítomnosti těch, kteří očekávají jejich pomoc, znamenat katastrofu. Spouštěčem agresivity pacienta či jeho příbuzných může být také „dobře míněný vtip“ některého z přítomných záchranářů, přehlížení a nadřazenost nebo dokonce vyložená hrubost. Komunikovat znamená především vysvětlovat, tlumit emoce, tišit a naslouchat. Laik si může velmi snadno splést oxymetr s jakýmsi zastaralým přístrojem na měření tepové frekvence. Laik může mít také pocit, že pokud mu nejsou okamžitě podány léky, je záchranáři nedostatečně ošetřen. Laik si může myslet, že delší setrvávání na místě zásahu znamená neodbornost posádky, která si s pacientem neví rady. Laik si může myslet cokoli, ale pokud se s ním záchranář pustí do ostré polemiky, nebo mu nenaslouchá a ignoruje jeho dotazy, může se dopracovat až k ráně pěstí. Celý článek »