Psychoterapie bývá často zaměňována za psychoanalýzu, jejímž duchovním otcem je Sigmund Freud. Psychoterapeutických směrů je ale dnes více a při hledání toho „svého“ psychoterapeuta je dobré vědět, co od něj můžeme očekávat. Kvalifikovaným průvodcem po neznámém světě psychoterapie je docent ZBYNĚK VYBÍRAL (45) z brněnské Masarykovy univerzity. Čím tedy psychoterapie obvykle je a čím rozhodně není?

Jaký je rozdíl mezi psychoanalýzou a psychoterapií?

Nejprve byla psychoanalýza, pak teprve - v opozici k ní - vzniklo několik set dalších psychoterapií. Zatímco psychoanalytik dodnes rozebírá člověka anebo mu slouží svými otázkami a komentáři k tomu, že se pod jeho „dohledem“ rozebírá sám, ostatní psychoterapeutické směry jsou zaměřeny odlišně. Jedno ale mají společné: jde o setkávání s druhým člověkem, kterému nabídneme takový vztah, jaký mu často nikdo jiný nenabízí: velmi otevřený a upřímný, s respektem, trpělivostí.

Psychoterapeutických směrů jsou dnes stovky. Které z nich patří mezi nejrozšířenější?

Ve zdravotnictví určitě kognitivně behaviorální směr. Máte-li depresi, kognitivní terapeut s vámi probírá (dnes často i podle manuálu, jenž ho „vede“) vaše myšlenky, kterými si tu depresi udržujete a posilujete. A zkouší je s vámi měnit. Mění vaše přesvědčení o vás samotných, jež tu nemoc udržuje. Více behaviorální terapeut s vámi bude nacvičovat, co a jak druhým lidem říct, jak se u toho tvářit; vyzkoušíte si to s ním, třeba i natrénujete. Mimo zdravotnictví převažuje gestalt terapie, rogersovský přístup a systemický přístup. Takzvaný gestalt terapeut bude pátrat po tom, co je pro vás ve vaší depresi „to hlavní“, co nejvíce cítíte - bude pracovat pomaleji, emočně vás podpoří. Rogerián zas založí vztah s vámi na přitakání, vřelosti, bude vás podporovat, abyste byl sám sebou a sebe samého přijal. Systemický terapeut bude zvláštně konverzovat a posilovat vaši zodpovědnost za změnu. Jsou to jen hrubé zkratky, ale snad naznačují různé jiné způsoby, než je jen psychoanalyzování. Šíří se obliba rodinné terapie, i když ji pohříchu málo terapeutů dělá, snad proto, že je velmi pracná. Velkou tradici má skupinová terapie. Nejrozšířenější je to, že jsou terapeuti „eklektiky“ -vybírají, co se právě hodí. Myslím si, že je správné vybírat neboli „šít na míru“ konkrétnímu člověku. Vyžaduje to od terapeutů, aby neuměli jen „to své“, jenom jeden přístup. V Evropě se postupně prosazuje, aby uměli dobře minimálně dva přístupy. Velmi často je jedním z nich psychoanalytická terapie a druhý směr si pak volí z více možností.

Převládá názor, že psychoterapie je určena jen pro bohaté a znuděné životem. Je to tak, nebo může pomoci všem, kdo o ni projeví zájem?

Slovo „všem“ je moc odvážné. Pomůže těm, kdo si sami opravdu pomoci chtějí a k tomu si najdou terapeuta, jenž jim sedne. Jsou lidé, kteří k terapeutům docházejí kvůli kultivaci sebe samého (tak trochu z „rozmaru“). Možná jim vztah s terapeutem nahrazuje jiné vztahy, jež jim scházejí. Řada lidí řeší u terapeutů manželské problémy nebo zdánlivě jiné problémy, které však nejde oddělit od jejich manželství, rodičovství, exmanželství, sexu, schopnosti či neschopnosti komunikovat v partnerských vztazích. Opravdu hodně lidí potřebuje pomoc, aby mohli jakž takž - anebo líp - žít v partnerství. Psychoterapeut léčí především svým profesionálním vztahem. Tím, že mezi ním a člověkem vznikne důvěra k tomu, bavit se doslova o čemkoli. A tato potřeba se týká jak těch, kdo chtějí terapii použít ke změně něčeho na první pohled detailního nebo nepatrného (třeba že se stydí otevřít ústa a mluvit, protože jim mezerou mezi předními zuby prohvizduje), tak těch, kdo smrtelně vážně trpí třeba depresí nebo příznaky schizofrenie. Mnoha lidem stačí navštívit terapeuta méně než šestkrát - a dojde u nich ke změně k lepšímu. Po čase třeba potřebují takovou dávku zase, ale to není nic špatného. Dlouhodobou psychoterapii potřebují především ti lidé, kteří měli vážně pochroumaný vztah s matkou nebo otcem či oběma. Terapeutka či terapeut jim vlastně dodávají něco z toho nejzákladnějšího, co jim v životě scházelo nebo co bylo pokažené.
Celý článek »